Zámek Linhartovy a zámecký park

Zámek v Linhartovech je jedním z turisticky nejatraktivnějších míst a je jednou ze zastávek Městského turistického okruhu (MTO). Původně barokně-renesanční zámek je od roku 2001 majetkem města Město Albrechtice a za pomoci dotací EU se jej podařilo opravit a vybudovat z něj centrum kulturního dění města. Od 28. května 2005 je zámek přístupný široké veřejnosti. Vznosnou architekturou členěnou a bohatě zdobenou rokokovou fasádou a převýšenou válcovou věží se vyznačuje zámek v Linhartovech. Pozoruhodné jsou i renesanční a rokokové nástěnné malby. Původně renesanční zámek byl kolem roku 1700 modernizován v barokním slohu. V letech 2020 - 2022 zámek v Linhartovech prošel částečnou rekonstrukcí, při níž došlo k opravě především vnitřních prostor, ale také exteriéru zámku. Na podzim roku 2022 byl zámek znovu slavnostně otevřen.

Na zámku pravidelně probíhá řada kulturních akcí a expozic pro děti. Na zámku se nachází stálá expozice vzácné keramiky pana Jana Kutálka a mimo jiné také první dětská galerie v ČR žáků navštěvujících soukromou výtvarnou dílnu Jaroslava Hrubého, která sídlí na Základní škole Město Albrechtice. Dále se zde nachází každoročně se měnící expozice např. šicích a pletacích strojů, fotografií či obrazů nejrůznějších umělců z České republiky i z Polska.

V prostorách zámku se konají koncerty, vernisáže, tradiční velikonoční a vánoční jarmarky, letní zábavné akce pro děti, jako je například pasování dětí mateřské školy na prvňáčky a noční prohlídka zámku zakončená velkolepým ohňostrojem. Prostory zámku v Linhartovech lze využít také ke svatebním obřadům (více informací ke svatebním obřadům na zámku jsou k dispozici na stránkách zámku).

Otevírací doba
Aktuální otevírací dobu naleznete na oficiálních webových stránkách zámku Linhartovy. 

Na zámku lze zakoupit suvenýry a pohlednice. Zámek nabízí také možnost prohlídky zámeckého parku, včetně památného dubu z konce 13. století.
Po dohodě s kastelánem jsou možné také skupinové prohlídky (s minimálním počtem 10 osob) mimo otevírací dobu. Prohlídky začínají vždy v celou hodinu. Poslední prohlídka začíná v 16 hodin.  

Vstupné
Dospělí  - 150 Kč
Děti, senioři, držitelé průkazu ZTP - 80 Kč

Poloha
Zámek naleznete na půli cesty mezi Krnovem a Městem Albrechticemi v Linhartovech (část města Město Albrechtice).

Doprava
Na zámek se lze pohodlně dostat vlakem (600 metrů se nachází vlaková stanice) i autobusem (600 metrů se nachází autobusová zastávka).

Parkování
K dispozici v těsné blízkosti.

Adresa a kontakt
Zámek Linhartovy
Linhartovy, 793 95 Město Albrechtice
Tel.: +420 728 323 270 (Jaroslav Hrubý, kastelán)
E-mail: hruby@zsma.cz
Web: www.zameklinhartovy.cz
Facebook: Zámek Linhartovy

Prohlédněte si zámek: 

• Zámek Linhartovy
• Zámek Linhartovy

Virtuální prohlídka

Z historie zámku

Linhartovský zámek je kulturní perlou našeho kraje. Zámek byl vybudován v druhé polovině 16. století přestavbou linhartovské tvrze na renesanční sídlo příslušníkem katolické šlechty Václavem Haugvicem. Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s uzavřeným vnitřním dvorem, obrannou věží a zejména sklepními klenbami. Ve fragmentech zůstala rovněž zachována sgrafitová omítka na věži. Figurální sgrafita jsou podnes viditelná v arkádové chodbě 2. poschodí severního zámeckého křídla. V druhé polovině 17. století byl zámecký objekt už značně zchátralý. Noví majitelé Sedlničtí z Choltic začali s generální přestavbou do barokní podoby. U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu. V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park.

Zámek byl opět upravován v 18. století. V polovině 19. století změnily Linhartovy majitele. Získali je Oppersdorfové a poté koncem století je koupila zbohatlá krnovská rodina Wenzelidesů. Roku 1930 je koupila rodina Wüllersdorfů a Urbairů. A opět se prováděly úpravy. V letech 1945 - 1965 byl zámek majetkem státu. V roce 1947 poškodila velká vichřice opět střechu a povětrnostní vlivy narušily stropy i obvodové zdivo, zabezpečovací práce byly zahájeny až v roce 1957. V roce 1966 se majitelem zámku stalo Zdravotnické zásobování a objekt byl částečně zrekonstruován. V roce 2001 se stal zámek majetkem obce a je postupně dodnes rekonstruován. V letech 2003 a 2005 byly na zámku provedeny dvě opravy omítky zafinancovaných z fondů EU PHARE.

Podrobnější historie zámku Linhartovy

Zámecký park

Zámecký park v Linhartovech patří bezesporu k nejstarším nejen v kraji, ale v celém Slezsku. Byl založen v první polovině 17. století za posledních Haugviců z Biskupic (1578-1658) ve francouzském slohu. Na dalších sto devadesát sedm let přešly Linhartovy do držení šlechtického rodu Sedlnických z Choltic (1658-1855). Za jejich působení došlo k významným změnám a park obohatili o řadu cenných exotických dřevin a sadovnických forem.

V polovině 19. století byl upraven v přírodně krajinářském slohu a byl znám široko daleko jako rozlehlý a dobře udržovaný park se vzácnými dřevinami. Sedlničtí nechali vystavět zimní zahradu (na dnešním území Polska). Pěstovali zde vzácné květiny a palmy, které v letních dnech zkrášlovaly okolí zámku. Poblíž vodního toku, pečlivě udržovaného, bylo postaveno několik hezkých altánků, které sloužily k odpočinku při procházkách parkem.

Bylo radost pohledět do průzračné vody, hemžícími se stříbrnými rybkami a raky. Na nejvyšším kopečku stával letohrádek, odkud byl nejhezčí výhled na park, ale i na okolní lesy a krásnou přírodu. Za příznivých dnů se tu muzicírovalo k potěšení šlechty a přizvaných hostů. V letech 1856-1892 za držení panství Oppersdorfů se uskutečnily další úpravy. Přírodní ráz však zůstal zachován. Za jejich působení byla vybudována blízko zámku pergola, obrostla divokým vínem (parthenocissus guingefolia). V jejím chladném stínu nalézalo panstvo za parných dnů příjemné posezení. Obchodník se suknem Wenzelides, který odkoupil a spravoval panství, se zasloužil rovněž o některé změny. Byl velikým milovníkem přírody. V pečlivě udržovaném, řádně ohrazeném a přísně střeženém parku, se volně procházeli pávi a chovala se různá kožešinová zvířata. Aby se mohli potěšit krásou parku i ostatní lidé, Wenzelides proto umožnil každou neděli volný přístup. Tento stav trval do roku 1944, kdy Wenzelides před příchodem fronty opustil zámek. V roce 1945 se stal zámek i zámecký park majetkem státu. 

Po tomto roce nastaly nejen pro zámek, ale i pro park, neuvěřitelně zlé časy – dlouhé období nezájmu a svévolného ničení těch nejkrásnějších okrasných keřů a květin. Z původního sortimentu zůstalo žalostně málo. Park přicházel o nejcennější dřeviny. Z velké části vyhynul sortiment bylin a zhoršil se celkový zdravotní stav porostů. Z původního sortimentu tak zůstaly zachovány jen starší keře a stromy.  A tak zámecký park, který kdysi patřil mezi zelené klenoty Slezska, bez sebemenší péče a údržby zarůstal plevelnými dřevinami, které na mnohých místech přerostly původní architektonické dominanty parku.

K areálu patří i vinný sklep tesaný 30 metrů hluboko do skály. Sloužil pro uchování potravin, ovoce a zeleniny pro potřeby obyvatel zámku. Místnost před vstupem, bohatě zdobená nádhernými reliéfy exotických zvířat a rostlin, byla úplně zničena. Letohrádek, altánky a další součásti parku – kolik lidské práce a umu muselo být vynaloženo, a to vše nenávratně zmizelo do propadliště minulosti. Vichřice, která se přehnala přes náš kraj v roce 1947, park značně poškodila.

Obrat k lepšímu souvisí s ustanovením Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě v roce 1958. Vytvořily se tak první předpoklady v rámci daných možností na rekonstrukci těchto objektů. Po třinácti letech totální devastace přece jen svitla naděje k záchraně, většinou však již torza. Od této doby se zvyšuje zájem o ochranu těchto památek. 

Bude třeba vykonat ještě mnoho práce, než se zámecký park opět zaskví ve své kráse k potěšení a odpočinku linhartovských občanů i návštěvníků. Snahou a přáním nás, kteří se podílíme na jeho záchraně, je uchovat tuto cennou památku příštím generacím.

Více o zámeckém parku v Linhartovech.

Architektura

Linhartovský zámek se pyšní vznosnou architekturou, bohatě zdobenou rokokovou fasádou a převýšenou válcovou věží. Pozoruhodné jsou i renesanční a rokokové nástěnné malby. Původně renesanční zámek byl kolem roku 1700 modernizován v barokním slohu. 

Jedná se o poměrně rozlehlý čtyřkřídlý renesanční zámek s jednou nárožní věží, s fasádami upravenými v časném baroku. Zámek je jednopatrový s podstřešeným polopatrem, má přibližně čtvercový půdorys se středním dvorem. Věž na severozápadním nároží je válcová a o poschodí vyšší.

Hlavní východní fasáda je devítiosá. Přízemí má ve členění fasády funkci soklu a je vrypy v omítce rozčleněno na způsob velkých kvádrů. Okna v přízemí jsou zarámována jednoduchou šambránou, v horní části pravoúhle zalomenou s rovnou nadokenní římsou. Na tento sokl nasedá na širokou hladkou římsu velký pilastrový řád, spínající první patro a polopatro.

Pilastry, umístěné na jednotlivých vysokých soklech s vpadlými obdélnými výplněmi, mají korintské hlavice. Nesou násloupí s podstřešeným vlysem, zdobeným akantovými rozvilinami. Okna, umístěna v polích mezi pilastry, nasedají na podokenní obdélnou výplň, která spočívá na mezipatrové římse. Ve vpadlém středu výplně je plastický štukový feston.

Obdélná okna jsou zarámována širokou hladkou šambránou, v horní části pravoúhle zalomenou, o níž se nahoře opírají dvě volutové konzoly nesoucí masívní uprostřed půlkruhově vypnutou nadokenní římsu. Ve středu takto vzniklého šítu jsou umístěny reliéfní busty ženské i mužské, oděné v pozdně renesanční a antikizující kroje.

Těsně pod podstřešním vlysem jsou umístěna široká obdélná okénka, polopatra rámována šambránami. V hlavní ose stojí přízemní portál, jehož vchod je zaklenut arkádou rámovanou archivoltou s penízkovým dekorem. Archivolta nasedá na diamantovou bosu, podepřenou volutovou konzolou.

Ve vrcholu archivolty je klenák. Po stranách jsou na vysokých soklech zdvojené pilastry s korintskými hlavicemi nesoucí vyložené kladí a římsu. Portál je zavrcholen úseky segmentového štítu. Severní fasáda je osmiosá. Ve středu je přestavena čtvercová přízemní hala nesoucí balkon. Po stranách je hala otevřena dvojici arkád. Pilíře arkád a nároží jsou zdobeny omítkovým bosováním, archivolta arkády klenákem.

Balkon je obehnán zděným kuželkovým zábradlím zpevněným pilířky. Fasáda je podobně členěná jako fasáda hlavní, nárožní pilastry jsou však jednoduché. V části přízemní se nacházejí okna s oblými záklenky a silně plastickou profilací. Válcová věž, připojena k severozápadnímu nároží, je v dolních patrech členěna jako ostatní stavba.

Mohutná podstřešní římsa zámku má zde funkci římsy kordované. Patro věže převyšující zámek je rozděleno pilastry s vlysem. Ve středních okenních polích jsou umístěna malá obdélná slepá okénka. Věž je zakryta kupolí s měděnou krytinou a je zakončena makovicí. Jižní fasáda je členěna jako ostatní, ovšem bez portálu. Západní fasáda je rovněž shodná. Sedmiosá, ve středním širším poli se nacházejí sdružená okna s týmž dekorem jako ostatní.

V přízemí je portál s archivoltou zdobenou listovím. Ve vlysu je listový dekor rámovaný perlovcem, ve středu vlysu pak akantové kurtuše s erby Sedlnických a Haugwitzů. Střední, téměř čtvercové nádvoří má, na všech stranách dvoupatrové arkády převážně zazděné, otevřené pouze okny. Mezi arkádami v přízemí jsou široké pilastry.

Autorem textu týkajícího se historie – Filip Menzel, podklady a osobní vzpomínky doplnil Heřman Menzel, správce parku do roku 2000.