Adresa
nám. ČSA 27/10,
793 95 Město Albrechtice
IČ: 00296228
DIČ: CZ00296228
Starý zámek ve Městě Albrechticích býval cennou renesanční stavbou s pozoruhodným opevněním.
Předchůdcem Starého zámku byla Albrechtická tvrz, která pocházela přibližně ze 14. století. Počátkem 15. století získal Albrechtice významný slezský rod Stošů z Kounic. V roce 1474 na Albrechtickou tvrz zaútočilo uherské vojsko, které ji po dvou dnech dobylo, vypálilo a obránce povraždilo. Od roku 1492 se jako vlastník Albrechtic uvádí Adolf Mrákota, který získal od krále Vladislava pro Albrechtice městská práva. Od roku 1503 panství získal Jan Sup z Fulštejna, Supové z Fulštejna přestavěli Albrechtickou tvrz na jednopatrový, čtyřkřídlý renesanční zámek s pozoruhodným opevněním. Zámek byl chráněn vodním příkopem a válem kruhového půdorysu. Toto opevnění zesiloval ještě druhý okruh příkopu, v němž se nacházely vysunuté půlkruhové rondely, což je u nás považováno za unikát.
V roce 1623 byly Albrechtice postoupeny jezuitské koleji v Nise. Po připojení větší části Slezska k Prusku směnili niští jezuité Albrechtické panství s opavskými jezuity. Jezuité prováděli pouze menší barokní úpravy, a to spíše interiéru, charakter stavby zůstal zachován.
Roku 1824 se vlastníkem panství stal slezský šlechtic Karel Traugott Skrbenský z Hříště, který je prodal opavským podnikatelům Vincentu Tlachovi a Vincentu Keilovi, kteří objekt pronajali a rozhodli se postavit nový objekt – Nový zámek poblíž Hynčic. Zámku se tak začalo říkat Starý zámek.
Ve 30. letech 19. století sloužil jako vojenské skladiště a v letech 1873–89 zde byl zřízen Slezský zemský ústav pro choromyslné. V 90. letech 19. století fungoval jako Slezská zemská polepšovna a následně jako byty. Po roce 1945 byl využíván místním státním statkem a ČSAD. Zámek nebyl nijak udržován, proto chátral a roku 1980 byl zbořen. Zbytky jeho opevnění byly odstraněny již v roce 1956. Dnes se můžeme jen domnívat, které terénní úpravy jsou nové a co jsou pozůstatky po původních příkopech a válech.
Popis objektu
Albrechtická tvrz, která Starému zámku geneticky předcházela, vznikla na levém břehu řeky Opavice na západním okraji města. Její podobu neznáme, můžeme se však domnívat, že renesanční zámek Supů z Fulštejna na hmotu jejích budov a opevnění navázal. Jednalo se o jednopatrovou čtyřkřídlou budovu se strohou fasádou, členění vnitřního nádvoří neznáme. Velmi pozoruhodné bylo opevnění zámku. Tvořil je dvojnásobný příkop s valem, jehož koruna byla ze zámku dostupná úzkým spojovacím traktem na západě. Uprostřed ramen vnějšího příkopu se nacházely minimálně dva, spíše však čtyři zemní rondely. Východní z nich, stojící na vstupní straně, by v takovém případě bylo možné interpretovat jako barbakán.